Kontakt: email tel. 549 255 017

Hodnocení mé práce

Klasik československé psychologie profesor Zdeněk Matějček v předmluvě mé knihy Proč jsi tak neklidný? napsal:

Psychologové se zákonitě podle věku svých obětí dělí na dětské a dospělé. Jestliže však někdo ve své osobě spojuje obojí a stačí na to, může objevit pozoruhodné spojitosti. A to je případ našeho autora, k čemuž je mu možno gratulovat.
Jako psycholog jsem uveden např. v Hartl P., Hartlová H.: Psychologický slovník Portál, Praha 2011. Dále Who is… ? (v České republice). Hubners Who is Who, Zug 2010 a v publikaci Významné osobnosti v ČR (Oxford Encyklopedia London UK) . Od roku 1990 do 1993 jsem byl členem vědecké rady Výskumného ústavu psychológie a patopsychológie dieťaťa v Bratislavě.

O mé práci píše Wikipedie.

Gender aspekt

Snažím se být objektivní. Vím, že muži to nemají snadné neb žijí se ženami. Ženy to nemají snadné neb žijí s muži. Jsou i jiné, menšinové varianty, leč nejsou méně konfliktní. Spíše naopak. O mé objektivitě snad svědčí i fakt, že jsem v době mé soudně znalecké praxe čelil trestnímu oznámení pro nadržování ženám. Podal je jistý aktivista mužských organizací. Brzy poté podala Krajskému soudu návrh na zrušení mého znaleckého pověření nejmenovaná sociální asistentka Fondu ohrožených dětí z pobočky v nejmenované hanácké metropoli. To pro nadržování mužům. Marné však bylo úsilí onoho pána i paní.

Sebehodnocení vlastní práce

Úspěšnost manželského poradenství bývá uváděna v třetinách.
První třetina tzv. zakázek
...vyřešení problému
Druhá
...částečné řešení
Třetí
...bez úspěchu

Jsem přesvědčen, že přinejmenším v rámci druhé skupiny problémů dosahuji lepších výsledků na úkor skupiny třetí. Nicméně i klasik praví: Nikdo nic nemá míti za definitivní. Porovnám-li poměr mezi mírou závažnosti problému a pravděpodobností úspěšného řešení, je nejvděčnější problém nevěry. Lidé se obvykle nerozcházejí kvůli ní, ale pro to co posléze následovalo. Vše lze zvládnout. Zvláště při snaze a dobrém vedení. Nejen zde se snažím řídit výrokem: Zájem dítěte především.

Nerad se zabývám problémy tzv. velké žárlivosti. Napsal jsem sice knihy Proč jsi tak žárlivý ?! (Era, Brno 2004) a Žárlivost - jak ji zvládat Žárlivost - jak ji zvládat (Grada, Praha 2009), leč pokud mne hodláte přesvědčit o oprávněnosti své žárlivosti, prosím nesnažte se. Nehodlám již naslouchat úvahám, že to vše je vina protějšku, který před X lety provedl to a to. Doposud však nebyl dostatečně potrestán, což se musí změnit. Respektuji vaše názory, leč sdělujte je raději jinému psychologovi či psycholožce. Je-li vaší zakázkou dokázat protějšku nevěru, je nejvhodnější obrátit se na soukromého detektiva. Naopak cením si svého v rámci možností úspěšného působení v rámci předrozvodového, rozvodového a porozvodového poradenství. Nad tím, co v tomto směru produkují někteří psychologové a zdaleka nejen oni, občas nevěřícně kroutím hlavou. Viz např. článek „50 otázek nad jedním soukromým psychologickým vyšetřením“ v oddílu Přečtěte si.

Kterou z knih jenž jsem napsal považuji za nejpodstatnější?

Těžko říci. V dostupné české i cizojazyčné literatuře je zcela ojedinělá knížka Znalecké posudky pod drobnohledem (s předmluvou prof. Milany Hrušákové), Linde Praha 2O13. Při četbě někdy, ehm, zvláštních posudků mívám dojem, že (nejen) král (i znalec) je nahý. Králi to řeklo dítě, znalci to neřekne a i kdyby... Postižení takovým posudkem se pochopitelně nedokáží dostatečně, přiměřeně bránit neb oni ani jejich právník nevidí do psychologické kuchyně. Knížka to chce alespoň částečně změnit.