Kontakt: email tel. 549 255 017

Sourozenci

Sourozenectví nevolíme, je nám dáno jako celoživotní, velmi blízký vztah. Patří k němu i různé mýty. Typický je mýtus „sourozenci se vychovají vzájemně“ a naopak „mýtus jedináčkovský“. Sourozenci se mohou vzájemně výrazně ovlivňovat, ale o výchovu v pravém slova smyslu tu obvykle nejde.

Léta bylo poukazováno na sebestřednost, sobeckost, nespolečenskost přemoudřelých malých egoistů – jedináčků. Pokud přece jen založí svoji vlastní rodinu, budou prý příliš poplatní vzorům z rodiny výchozí. Je to zkreslený pohled. Pravda naopak je, že od dob výzkumů Ch. Darwina se poukazuje na souvislost mezi jedináčkostvím a úspěchem ve vědě. Jedináčků a nejstarších sourozenců, tedy „jedináčků po určitou dobu“, statisticky nejvíc na pozicích leadrů výrazně ovlivňujících ostatní. To se potvrzuje jak v sociálně přínosných tak i v kriminálních skupinách. Jedináček může reprezentovat jak dítě nechtěné, tak i vytoužené a to se všemi důsledky.

Nejstarší dítě „snadno uvěří, že nový příchozí uloupil mu lásku jeho matky“, dí klasik R. Dreikurs. Navíc je vystaveno ohrožení ze strany mladšího. Co kdyby právě juniora měli rodiče raději? Psychická zranitelnost i pro maličkost bývá značná... Komplex prožitků staršího dítěte nazval Alfred Adler sesazením z trůnu.

„Problémové děti bývají nejčastěji z dětí prostředních …“ napsala Ch. Buhlerová ve čtyřicátých letech minulého století. Adler v této souvislosti popisuje obraz běžce, který je stále ohrožován těmi, kteří jsou za ním, a neúspěšně atakuje postavení těch, kdož ho předběhli.

Nejmladší děti, zdánlivě nejlépe v rodině akceptované, to také nemusí mít lehké. Rodiče sice mají již výchovné zkušenosti, starší sourozenci nabízejí určité zázemí, leč benjamínci bývají podceňováni. Rodina nepodporuje jejich ambice a navíc tam „alespoň někdo musí poslouchat.“

Dvojčata jednovaječná, tedy ta, kdy jedno vajíčko je oplozeno jednou spermií, připadají jeden pár na 250 porodů. Dvojvaječná – oplozena jsou dvě vajíčka dvěma spermiemi, které nemusí zcela nezbytně nastat současně, jsou dvakrát častější než jednovaječná. U jednovaječných, díky původu z jedné plodové buňky ženské a jedné plodové buňky mužské jde o dva jedince s naprosto stejnou genetickou výbavou. Bývají si k nerozeznání podobní. U dvojvaječných jde, jak již uvedeno, o oplození dvou plodových buněk ženských dvěma plodovými buňkami mužskými. Jde tedy o současně narozené sourozence. Jejich genetická výbava je shodná jen z poloviny.

Rizika spojená s porodem dvojčat nejsou stejná pro první i druhé. Druhé je na tom hůře než první. Riziko „mladšího, neboť druhého“ z dvojice je mnohem vyšší, pokud jde o chlapce než o dívku.

U dvou samotných dětí, ne tedy dvojčat, narozených ve stejný den i hodinu dvěma matkám nacházíme velmi brzy dosti podstatné rozdíly co do úrovně a typu afektivity, schopnosti přizpůsobovat se. U dvojčat tomu tak není.

Velké sourozenecké skupiny

„Vytvářejí si vlastní formy komunikace, normy, role i formy manipulace vůči dospělým. Nejstarší dítě se obvykle těší jisté autoritě...

Specifické velké sourozenecké skupiny vznikají v rámci tzv. zvláštních zařízení pro výkon pěstounské péče, tj. např. v dětských vesničkách. Velmi rychle zde vzniká „nepokrevní“ sourozenectví. Tj. blízké, vpravdě sourozenecké vztahy u dětí, jež do nedávna neměly nic společného. Problémy nevyvolávají ani kombinace pokrevních sourozenců doplněných o několik dětí, jež s nimi nejsou biologicky spřízněny.

Moje děti, tvoje děti, naše děti

Dospělí obvykle rizika svých vztahů k dětem partnera v novém vztahu podceňují. Naopak vzájemnou sourozeneckou kompatibilitu rodných a polorodných sourozenců přeceňují.

Neplatí: „Když má rád(a) mě, musí mít také rád(a) moje děti. Lidé spíše akceptují pokrevně problémové vlastní dítě než partnerovo. Přesnější než „své každému milé“, je v krizové situaci tvrzení „své každému snesitenější….“

Sourozenecká matematika

Jako optimální věkový rozdíl mezi sourozenci bývají uváděny tři roky. Platí, že čím jsou děti od sebe věkem vzdálenější, tím jsou projevy řevnivosti méně pravděpodobné. Starší by měl být o vývojovou fázi dál. Ne o víc. Rozdíl vyšší než šest let je víc, než odpovídá jedné vývojové fázi. Každý ze sourozenců v rodině má odlišné postavení. Roli hraje pořadí narození, rozdíly v pohlaví, změny v rodičovské péči související s věkem a zkušenostmi dospělých, možné jsou i změny v socioekonomickém statutu. Důležitý je kontext rodinného života i symbolický význam, který pro rodiče dítě v této souvislosti má.

Žárlivost a rivalita mezi sourozenci

Dávat jednoho sourozence za vzor druhému je zásadní výchovná chyba. Podporuje sourozeneckou rivalitu. S tou souvisejí i možné projevy otevřeného nepřátelství a fyzické napadání. V patologické rovině se k negativním projevům vůči sourozenci přidávají i negativní projevy v rámci dalších sociálních vazeb. Různé formy neposlušnosti, negativismu, poruchy chování, zhoršení školního prospěchu, mají obvykle za úkol přilákat na dítě pozornost. V druhém a zde zřejmě podstatnějším plánu především testuje, zda rodiče snesou „ještě toto“ a provokatéra nezavrhnou.

Sourozenecké pozice v manželství

Dle teorie komplementarity W. Tomana existuje pravidlo:

Duplikační teorém
Sourozenecké vztahy se přenášejí do vztahu k partnerovi. Výrazný vliv mohou mít i v profesi. Soužití je tím lepší a trvalejší, čím více se u obou zúčastněných blíží tomu, jaké vztahy si nacvičili a používali v primární rodině.

Optimální je vztah v manželství odpovídající vztahům, které jsme měli vůči sourozencům.

Nekomplementární, problémový vztah se může týkat „nedoplňování se“ v pořadí mezi sourozenci, ve variantě preferované gender role, eventuálně obojího. „Super“ nekomplementární je prý vztah nejstaršího bratra bratrů a nejstarší sestry sester. Lze předpokládat, že oba budou dominantní, ani jeden nebude mít zkušenost se životem s vrstevníky druhého pohlaví.

Mimo komplementaritu se Toman zabývá i problémem identity. Stejné pořadí mezi sourozenci umožní lépe druhého pochopit. Oba vědí, co „obnáší“ být třeba nejmladší nebo prostřední. Pochopit ovšem neznamená samo o sobě i spolupracovat. U nekomplementárních pozic doporučuje, aby manželé dělali odlišnou kariéru.

Nejstarší bratr bratrů

Potenciálně je to velký šéf, nejlépe v mužské společnosti. Vedoucí skautského, samozřejmě chlapeckého oddílu. Nebo spíše taťka? Bývá víc ochráncem než nepřítelem žen. Ty s ním vycházejí dobře, pokud ho vnímají jako otcovskou autoritu.

V hodnocení situace bývá realistou. Zalichotit mu neuškodí.

Nehledá pozlátko, ani nemá sklon partnerky střídat. Vyhovují mu ženy lehce mateřského zaměření.

Mohl by si dobře porozumět i s nejmladší sestrou sester. I ta se umí podřizovat a obvykle neaspiruje na post jedničky. V úvahu přichází i volba nejstarší sestry bratrů. I ona má sourozeneckou zkušenost s muži. Její mateřskou roli starší bratr bratrů dokáže ocenit.

Výčet povolání, v nichž se uplatňuje častěji, než náhodně, je imponující: Ředitel, důstojník, ministr, učitel, chirurg. Též sociální pracovník. Jako posledně jmenovaný mívá sklon za své klienty vyřizovat až příliš. Spíše pak stojí na jeho než na svých nohách.

Nejmladší bratr bratrů

Veselý, žoviální, umí jednat s lidmi. Nebojí se rizika. Nechce řídící posty – raději má své pohodlí. Worhoholismus rád přenechá staršímu sourozenci. Není otrokem peněz, ale umí je snadno a elegantně utratit. Nemyslí na budoucnost. Žije přece teď a nyní.

Mladším, ba dokonce nejmladším sestrám by se měl raději vyhnout. Problematickou partnerkou mu bude i žena jedináček. Dokáže jí snadno krátkodobě okouzlit. Je tak jiný... Ona odlišnost může být až přílišná.

Se ženami to umí. Coby otec je někdy problematický. Stojí poněkud mimo rodinu nebo alespoň její každodenní běžné úkoly. Děti má rád, ale sebe sama přece jen raději. Pokud se manželka věnuje dětem, až příliš obtížně to snáší. Na druhé straně je schopen být vůči dětem kamarádský, hrát si s nimi.

V zaměstnání má rád pohyb, změnu. Herec, obchodní cestující, redaktor, manažer obchodu.

Nejstarší bratr sester

Dokáže žít po svém a naplno a „nechat žít“. To ve sférách, jež sám uznává. Problémy řeší sice zodpovědně, ale s nadhledem. Není to „muž mužských part“ či drsných zábav. Je to kavalír. Která jiná by mu mohla být ideální partnerkou, než nejmladší sestra bratrů. Velmi dobrou volbou je i nejmladší sestra sester. Bývá jím méně ovládána než partnerka z předchozí konstelace a dokáže s ním úspěšně manipulovat k dobrému cíli. Dokonce má schopnost uspořádat mu život, aniž by si to příliš uvědomoval.

Nejstarší sestra bratrů je pro tento typ osob až příliš mateřská a dominantní. V tomto směru je ještě výraznější tlak, který na dotyčného vyvine nejstarší sestra sester. Dobře vychází s jedináčkem, zejména pokud matka dotyčné byla mladší sestrou bratra. Bez problémů zvládá v podstatě jakoukoliv konstelaci, s výjimkou nejstarší sestry, ať již bratrů tak i sester. Mívá hodně přátel. Coby otec je vcelku úspěšný. Zabývá se ale spíše koncepčními otázkami – kam jet na dovolenou a s jakou cestovní kanceláří je to nejvýhodnější než technickými otázkami zajištění cesty. Ty nechává na manželce. Pokud by se na onu cestu muselo nejprve našetřit, i to bude považovat za technickou záležitost.

Není workoholik. Rád dává – materiální statky i svůj čas. Raději utrácí, než by vydělával. Peníze se ho příliš nedrží, není spořivý typ.

Bývá dobrý otec, zejména dcery jim mohou být přímo nadšeny… to ovšem v dětství. Když vyrostou k samostatnosti, může jim vadit to, že má sklon za ženy rozhodovat. On sám bývá fixován spíše na matku než na otce. K sestrám má taktéž hluboký vztah.

Lékař, režisér, tlumočník, průvodce cizinců, personální ředitel, obchodník, recepční, provozní v restauraci… to jsou povolání, k nimž má sklon častěji, než by mohlo být považováno za náhodné. Jejich společný jmenovatel zřejmě je ve schopnosti hovořit, přesvědčit, zapůsobit, improvizovat. Zřejmě i řídit, zejména toho, kdo se řídit ve smyslu ovládat chce nechat.

Nejmladší bratr sester

W. Toman o něm říká – „je to znamenitý člověk přes ženy… jsou dychtivé o něj pečovat“. Rozumí jim, umí je využívat se šarmem a s elegancí… Sestry ho trošku rozmazlily, trošku i komandovaly. Naučil se s nimi jednat tak, aby to bylo pro něj výhodné a pro ně snesitelné.

Výchově dětí se příliš nevěnuje, ponechává ji na manželce. Tím není řečeno, že by dětem ubližoval. Naopak je k nim velmi tolerantní.

Partnerkou mu může bez větších problémů být starší sestra bratrů. Poměrně dobře vychází i s ženským jedináčkem.

Sedí mu profese typu pracovníka v reklamě, barmana, kuchaře, kadeřníka, ale třeba i taxikáře. Optimální tedy je uplatnit se ve službách poměrně tvořivou a relativně samostatnou činností. Vyhovuje mu, pokud bude plat spojen s určitými penězi na ruku formou spropitného. Rád ty peníze utratí, ale nerad z nich skládá účty. Objevuje se i sklon k uměleckým profesím – malíř, tanečník, hudebník. Blízká mu je žurnalistika, obchod.

Muž - jedináček...

Sourozenci chybí. Vazba na dospělé členy rodiny, zejména na rodiče, je velmi silná. Postavení jedináčka podporuje intelektuální rozvoj.

K ženám je dvorný. Přitahuje ho nejstarší sestra bratrů či nejstarší sestra sester. Měla by to být osoba mateřského naturelu. Naději má i žena obdobné sourozenecké pozice, jakou měla jeho matka.

V dospělosti se díky identifikaci se svým otcem chová jako osoba, jehož sourozenecká pozice je obdobná pozici otcově. Podobně to leckdy platí ve vztahu ženského jedináčka a její matky. Když se setkají dva jedináčci a mají ve vztahu problémy, bývá to zdůvodněno mýty o nevalných osobnostních rysech osob této konstelace. Neexistence sourozenců v tom ovšem může být nevinně. To jen konstelace otce manžela a matky manželky mezi sebou drhnou.

Objevují se v povoláních technika, dále v těch, jež jsou spojeny s akademickou kariérou, v profesi matematika, knihovníka, úspěšného zaměstnance banky, v různých povoláních spojených se správou majetku. Uměleckou sféru reprezentuje malíř nebo módní návrhář.

Nejstarší sestra sester

Vede a řídí, aniž by o to usilovala. Je si vědoma své autority. Mnohdy jí i trochu nadhodnocuje. Materiální bohatství nebývá ve středu jejího zájmu. Hodně jí ale záleží na principech a představa, že by se snad nechala ošidit, je pro ni hodně nepřijatelná. Trošku perfekcionistická je člověkem práce. Ne, že by po práci tolik toužila, ale úkolů má mnoho a než je splní, na zábavu nepomýšlí. Tuto zásadu se snaží uplatnit i u druhých lidí. V rodině sklízí, lze hovořit o lásce s respektem. V zaměstnání se respekt někdy blíží k strachu.

V partnerském životě – nejstarší bratr sester není nadějná varianta. Ti dva by žili spíše vedle sebe než spolu a těžko by nacházeli, čím se vzájemně doplňovat. „Velká sestra“ bývá sice náročná, ale zároveň velmi pečlivá a zodpovědná matka. To vše do té míry, že i své nároky dokáže mnohdy korigovat. K dětem dokáže být velmi ochranitelská.

Vyhovují jí profese přinášející zodpovědnost a vyžadující serióznost. Jistá moc s profesí spojena být má, ale nebývá to to základní, oč jí jde. Namátkou tedy učitelka, ředitelka školy nebo dětského domova, vedoucí sekretariátu, editorka, soudkyně, ba i vrchní sestra.

Nejmladší sestra sester

Záleží jí na uznání a pochvale a snad ještě víc na celkové atmosféře v práci. S dětmi si poradí, ráda a tvořivě si s nimi hraje. Velmi dobře odhadne své meze. Únava, stereotyp a nevyspání, to není nic pro ni. Dokáže požádat o pomoc, pokud je zátěž mateřství větší, než je pro ni snesitelné.

Nejstarší sestra bratrů

Nezávislá, poměrně nenápadná, „mocná nevtíravým způsobem“, dbá na tradice, aktuální ocenění není pro ni podstatné.

Pečuje o děti ráda a vzorně, byť i její manželství nebylo šťastné. Poněkud preferuje syny před dcerami. Manželem by měl být nejmladší bratr sester. V úvahu by přicházel i nejmladší bratr bratrů, ale i prostřední chlapec mezi sourozenci, má-li starší sestru. S nejstarším bratrem, ať již sester nebo bratrů sice najde dosti společného, ale vzájemný boj třeba jen o maličkosti a princip vyloučit nejde.

Profesně se uplatní coby ředitelka hotelu, hostinská, kuchařka, sociální pracovnice, manažerka, učitelka v mateřské škole, ošetřovatelka, lékař-pediatr. Je to typ, který dovede pomoci druhým i sobě.

Nejmladší sestra bratrů

Citát z písničky dí: „ach ty jsi úžasná...“ Svým způsobem tato dáma taková je. Dotyčná

bývá i poněkud rozmazlená a přesvědčená, že nad ní není. Není ambiciózní dříč. Neusiluje o majetek. Její standart zajistí nakonec někdo jiný, ať již bratři nebo partner. Muži ji obdivují, chtějí ji získat pro sebe. Nebývá jí obvykle proti mysli po určitou dobu žít v trojúhelníku. Tj. ona a dva ctitelé. S definitivní volbou nespěchá. Jen ať pánové ukážou, zda jsou jí hodni. Ochranitelské pocity dokáže vzbudit i ve svých dětech, zejména pokud jde o syny. Dcery vede k ženské taktice nenápadného a zdánlivě submisivního manipulativního ovládání mužů.

V povolání chce dělat to, co ji baví, ale nemá velké ambice. Spokojí se s doprovázením obdivuhodného muže, jemuž připravuje zázemí. Čili sekretářka, asistentka, osoba spolupracující v rodinném podniku.

Ženský jedináček

Typický je dobrý vztah k ochranitelským autoritám, poměrně vysoké sebevědomí, schopnost poradit si se zátěží, vazba na rodiče, inteligence, značné vědomosti a dovednosti. Na druhé straně jistá křehkost a zranitelnost, o city nebojuje, ale očekává jejich projevy. K matce nemusí mít zejména v době dospívání příliš dobrý vztah. To ovšem neznamená, že později nebude „celá maminka“. Ovlivnění mateřským vzorem je zde výraznější, než v jiných konstelacích. Záleží jí i na prosazení ve světě práce. Ne že by své děti zanedbávala, ale dlouho sama „zůstává dítětem“. Starší muž zde může využít touhy ženy po tolerantní, empatické opoře. V profesionálním vývoji, co chce, to se naučí a zvládne. Je v tom i ctižádost, od dětství ráda dělá tatínkovi radost. Obvykle netouží po vedoucích či vyšších řídících postech. Dobře se uplatní jako specialista v značně kvalifikovaných povoláních ve sféře bankovnictví, přírodních věd, zdravotnictví. Lákavá bývá i sociologie a psychologie. Bonusem ke kariéře v této oblasti je naděje, že přijde vztahům ve vlastní rodině na kloub. Zmíněných vztahů je pochopitelně méně než v rodině se sourozenci. O to jsou pro ni zajímavější.

Komplikované několikanásobné prostřední pozice

Sourozenecké pozice se mohou vzájemně ovlivňovat a komplikovat věkovým rozdílem. Svou roli mohou hrát i různé nepředvídané okolnosti v rodině. V interpretaci pozor na schéma typu „velká = nejstarší sestra“, „rozmazlený benjamínek“, „velitel starší bratr“. U rozdílně působících konstelací je nutno vycházet z gender mixu. Namátkou nejstarší může mít jak mladší sestru, tak i mladšího bratra a přebírat tak rysy obou z možných seniorských pozicí. Podobně dejme tomu prostřední sestra může mít staršího bratra i mladší sestru. Pak se sourozenecké konstelace smíchají na kontinuu mladší sestra bratra i starší sestra sestry. Navíc onen bratr může žít v podstatě mimo rodinu, kde vyrůstají obě sestry. Jsou i „funkční“ sourozenci. Namátkou bratranci a sestřenice si mohou být jak vzájemně v podstatě cizí, tak naopak vyrůstat pospolu.

Čas (věk)

Z několika sourozeneckých pozicí nejvíce působí ta, jež je ve vztahu k sourozenci nejbližšímu věkem. Ta bývá intenzivnější. Starší sourozenci mívají větší vliv na mladší než naopak. Za předpokladu velkého časového předělu rozdělujícího skupinu sourozenců může dojít k jejímu rozdělení na dvě množiny. Třetí a prostřední dítě může pro čtvrté převzít roli nejstaršího.

Předurčení nebo banalita?

Sourozenecké konstelace nejsou ani jedno ani druhé. Jde o snadno zjistitelné poznatky doplňující jak představy o lidech, tak i možnosti jak pochopit druhé i sebe sama.